Ateliér Haškovec zdobí digitální výsek

Ateliér Petra Haškovce, dnes sídlící v pražské Uhříněvsi, je už léta znám jako sídlo špičkového slepotisku i ražby fólií. Ostatně jste si o něm v minulých letech mohli leccos přečíst i v Polygrafii revue. Některé zakázky se zde také tisknou a vysekávají. Kromě klasického výseku v Ateliéru zahájil na konci července provoz rovněž laserový digitální výsekový stroj – a to je hlavní důvod, proč jsme se do Uhříněvsi znovu vypravili.

Netypická budova provozovny a sídla firmy, navržená Beatou Haškovcovou manželkou Petra Haškovce, upoutává na první pohled i náhodné kolemjdoucí. Ateliér se sem přesunul před víc než rokem – předtím byl po výpovědi ze svého předchozího žižkovského sídla několik let v nájmu jen sto metrů odtud. Petr Haškovec pracuje pro zákzaníky z celé ČR, i když převažují pražští – nutností je proto bezproblémové parkování u sídla.

 

Nejlepší digitální výsek na trhu

Petr Haškovec si po delších úvahách vybral zřejmě nejdražší laserový výsekový stroj daného segmentu na trhu, za více jak milion korun – jeho výrobce byl jako schopen zaručit souběžné používání dvou laserových hlav a zároveň nabídl formát B2. Protože jsou hlavy bezkontaktní, nejde vlastně v pravém slova smyslu o výsek, ale o řezání, laser pracující formou ablace – tedy vypařování materiálu na určených místech. Je schopen zpracovávat i materiál v rolích šíře 72 cm, tloušťka materiálu může činit 0,01-254 mm. Pracovní plocha má velikost 25,4x70x50 cm. Zhruba do 500kusového nákladu je využití digitálního výseku oproti klasickému výseku finančně výhodnější, nad touto hranicí se laserově vysekávají zakázky klasicky nevyseknutelné vůbec nebo v neakceptovatelné kvalitě. Rychlost laserového výseku přitom ovlivňuje přesnost křivek.
Obecně lze říci, že u složitějších motivů se hranice laserového výseku posouvá nad 1000 kusů, u jednoduchých motivů, kde by stačilo u klasického výseku vyrobit prostou obdélníkovou raznici, naopak jde o maximálně 150-200 kusů.
Bigy nejsou při použití laseru vytvářeny vtlačením, ale perforací nebo gravírováním, tedy odebráním materiálu jen z jedné strany papíru – big je pak na druhé straně v ploše neviditelný. Toto řešení ale nelze použít u všech materiálů a při častém otevírání. U velkých nákladů nad 3000 kusů, zvláště u produktů s nekomplikovaným vnějším tvarem, je vnější tvar a bigy vyroben konvenčně a laser slouží k výseku či gravírování jemných vnitřních motivů, které by klasickým výsekem byli nevyrobitelné. U větších zakázek lze tedy část nákladu vysekávat klasicky a část laserově, například desky s chlopněmi, přání pro vybrané firemní partnery a pod..

V ekonomice laseru je ovšem třeba zohlednit i fakt, že většina zakázek je expedována vyloupaná - výlup (proudem stlačeného vzduchu) je zde velmi jednoduchý, rychlý a tedy i levný, kdežto u klasického výseku může být při složitém motivu i několikrát časově a finančně náročnější než samotný výsek.
Vysoká přesnost řezu umožnuje realizovat velmi malé a jemné motivy. Zajímavou aplikací je výsek písma, již od čtyřbodové velikosti. Vnitřky písmen drží na podpěrách širokých 0,2 (lépe 0,5) mm, písmena jsou tedy navržena podobně jako pro stříkané šablony.
U materiálů s metalickým nebo laminovaným povrchem může laserová ablace způsobit kolem obrysů výseku jemný opar, s čímž je potřeba počítat v zamýšleném grafickém účinku, a nebo počítat s otřením plochy po aplikaci. Laminované zakázky rovněž více zatěžují odsávací a filtrační systém (filtry je v tomto případě třeba čistit již po 200-300kusové zakázce), což ovlivňuje cenu zakázky.
I při 4cm písmenech lze u klasického výseku pozorovat ochlupacení, zejména v rozích. Digitální výsek je naproti tomu zcela čistým řezem (a jak jsme už uvedli, vlastně ani o řez nejde).
Výhodou digitálního výseku je i možnost gravírování, tedy odebírání materiálu jen z části tloušťky daného předmětu, v tomto případě papíru. Gravírování lze využít i při vytváření bigů.

Další zajímavou možností je mikroperforace, rastrovou mikroperforací lze na papír přenášet i obrazové motivy včetně fotografických, výsledek je přitom velmi působivý.
Laserový výsekový stroj by kromě zpracování povrchu papíru, kůže či koženky bylo možné použít i pro gravírování 3D předmětů, Petr Haškovec to ale nepovažuje za příliš účelné – na tento účel podle něj stačí třikrát levnější a méně přesná gravírka. Určitá výjimka zde ale je: catering. Při různých recepcích se často používá například melounů či jiného ovoce k vyřezání loga firmy - vygravírovaná loga přitom mohou být mnohem přesnější a detailnější.
Digitální výsek lze v kombinaci se slepotiskem dobře využít i při výrobě vánočních a novoročních přání, se kterými mají u Haškovce již mnoho zkušeností. Letos obohatili svou tradiční kolekci přání několika výrobky s použitím nové technologie, například o prostorové novoročenky s motivem hvězdy či stromku, které by u klasického výseku nebylo zdaleka tak snadné převádět z prostorové do ploché formy a naopak. Petr Haškovec jen doufá, že zájem tentokrát nepředčí očekávání, kapacita je přece jen omezená.

Prvním zájemcům o novoročenky a další přání zhotovená s použitím laserového výseku hodlá dát Petr Haškovec výraznou slevu, pokud přistoupí na vyšší náklad s tím, že např. 200 kusů z jejich zakázky bude použito do nabídkových katalogů ateliéru pro agentury, grafiky, kreativní studia. Vzorníkem bude set v deskách s chlopněmi, obsahující vizitky, dopisní obálky, pozvánky a další tiskoviny vyrobené s použitím digitálního výseku a kombinací ražeb. Zde ještě poznamenejme, že Ateliér Haškovec nabízí kolem desítky typů firemních desek s chlopněmi, včetně variant desek Ekonom podle vlastního designu – tyto desky se vejdou na formát B1 čtvery, což znamená značnou úsporu materiálu, aniž by to nějak ohrozilo vnější rozměry desek (tedy vkládání materiálů formátu do A4).
Dobré využití má digitální výsek také u vzorků a vzorkových sérií obalů se slepotiskem či reliéfní fóliovou ražbou. Podle Petra Haškovce dokážou i ve velkých sériích firmy kvalitu jejich ražby zachovat. Obaly jsou totiž vyráběny ve velkých sériích často v zahraničí na velmi drahých strojích (s cenou v několika desítkách milionů), mj. s obrovským přítlakem. Protože Atelier Haškovec se pohybuje mezi výrobci s přítlakem do sto tun tlaku, musí nevýhodu nižšího přítlaku kompenzovat velmi dobře vyladěnou přípravou, raznicí.

 

Štočky se stále dorývají a ty celoryté už jen pro radost

Petr Haškovec po řemeslně-umělecké přípravě nejprve ryl poštovní razítka. V roce 1992 byl přijat do 3. ročníku Vyšší technické školy v rakouském Ferlachu, kde se specializoval na uměleckou rytinu loveckých zbraní. V tomto oboru v Rakousku dva a půl roku pracoval a od roku 1996 začal v Praze se svou „slepotiskovou živností“.

Petr Haškovec si rád zkusí zhotovit každou zakázku všemi možnými technologiemi, které má k dispozici, složí si výsledek a posoudí jej. Své dřívější specializaci, ručnímu dorývání raznic, již věnuje jen část času, přestože si kdysi myslel, že se bude věnovat pouze rytí – brzy ale poznal, že by ho to neuživilo, „takové raznice u nás není schopen nikdo adekvátně zaplatit“. Měsíčně je schopen vyrobit celorytých raznic jen jednu až pět raznic. Ty pak ale vydrží velmi dlouho: některé zakázky s jejich pomocí vyrábí opakovaně už přes deset let. Štočky používá Petr Haškovec dvojí: ručně dorývané hořčíkové nebo z tvrdé hodinářské mosazi. Pro slepotisk (reliéfní ražbu) se používají standardně papíry plošné hmotnosti 80-300 gsm, po dohodě až 1000 gsm.

Specialitou ateliéru je i přesné spasování ražby s tiskem. Nakládací hrana by měla být co nejblíže ražbě a jakýkoliv ořez archu vnese do ražby nepřesnost. Pokud zakázku tisknou přímo u Haškovce, tak vždy razí na stejnou nakládací hranu jako se tisklo.

O požadované přesnosti svědčí, že na nápisu ve státním znaku pozvánky ambasády jedné asijské země činila tolerance asi 0,2 mm. Digitální tiskové stroje, bez klasické marky, přitom zdaleka tak přesné nejsou – nepřesnost 0,5 mm už znamená velmi precizní „digitál“. Lze také každý externě vytištěný arch na ražbu dopasovávat ručně, což se ale provádí pouze u speciálních zakázek typu třiceti certifikátů. S velkým archem se při zpracování manipuluje hůře, několik minut ušetřených tiskařem při tisku formátu B1 místo B2 či B3 se u Haškovce projeví třeba osmihodinovým rozdílem. Raznice se na archu musí často posunovat. A dělit arch nejde protože nelze odříznout nakládací hranu.

 

Vzorky a testy

Starší zakázky do formátu B4 se archivují v příručním archivu, ostatní na dílně. Všechny zakázky si už P. Haškovec nemůže pamatovat, oddělil proto zvlášť věci typické pro materiál či určitou úpravu. Zákazníci si rádi vybírají z více návrhů a rádi vidí bezplatný vzorek. Obojího lze docílit na laserovém výseku, kde odpadá výroba raznice. U klasického je nutný kompromis: na materiál zákazníka lze pro náhled aplikovat jinou raznici, již připravenou ve stroji pro jinou zakázku.

Část zakázek tvoří ražba s fólií, tu ale podle P. Haškovce umí v rozumné kvalitě dodat více firem, zatímco 3D víceúrovňovou raznici nebo ražbu drobného písma jen tak někdo nenabízí. Reliéfní ražby s folií lze dosáhnout buď použitím dvou raznic, nebo v jednom průjezdu speciální kombinovanou raznicí – ta se vyplatí především při vyšších nákladech nad 1000 kusů.
Ateliéru Haškovec zadávají zákazníci především „špeky“, které by jinde odmítli zhotovit či je zpracovali jen v kompromisní kvalitě. Cena zde proto tolik nerozhoduje. U některých zakázek se ho přesto zákazníci ptají, zda dal do nákladů všechno, protože se jim zdá cena nízká. U jiných se jim naopak zdá cena příliš vysoká... Cena za kus se totiž podle náročnosti práce a množství kusů může pohybovat třeba od 70 haléřů do 70 korun.
Agentury často chtějí, aby se ražba na jejich zakázku dělala u Haškovce, i když se zakázka tiskne jinde – takto získávají v ateliéru asi čtvrtinu zakázek. Některé tiskárny svěřují ražbu Haškovcovi samy, na základě úspěšné dlouhodobé spolupráce. Nejběžnější zákazníci přicházejí zhruba dvakrát do roka, mají ale i zcela nárazové klienty, stejně tak jako zákazníky co objednávají opakovaně během roku.
Slepotisk nemá problém s laminovanými či UV lakovanými papíry – naopak Petr Haškovec při slepotisku na křídový papír dává přednost laminovanému povrchu, jinak se totiž křída ve vysokých reliéfech láme. Výsek a slepotisk lze kombinovat a realizovat jednou raznicí jedním průjezdem stroje a v ateliéru se tak často děje, ale musí přitom zůstat mezi hranou nože a okrajem slepotiskového motivu aspoň 2mm mezera a výsek nelze kombinovat jedním průjezdem s ražbou s fólií.

 

Zdokonalená příprava drží ceny

Ateliér má včetně Petra Haškovce pět pracovníků, další zde působí nárazově – například studenti polygrafických škol, na kompletaci novoročenek každoročně potřebují dalších 4-5 lidí. Haškovcovi bydlí v patře nad ateliérem. Má to své výhody i nevýhody. Dnes již ale tento způsob propojení práce a bydlení podle Petra Haškovce funguje, dříve lidé očekávali absolutní pracovní nasazení a čas či soukromí příliš nerespektovali. „Pokud je to jen několikrát do měsíce, jsem ochoten zákazníka přijmout i v devět večer“, říká.
A co krize, projevila se nějak? Počet zakázek neklesl, ale dříve šlo o průměrné náklady 2000-5000 kusů, teď 1000-3000 kusů. Znamená to samozřejmě větší pracovní náročnost. Zdokonalili přípravu, drží stále stejné ceny, i když se zdražují vstupy. Jejich ceník PF z roku 2005 uvádí stejné ceny novoročenek jako ten dnešní. Vzhledem k objemu práce dokonce nestihli v srpnu vydat svůj obvyklý nabídkový katalog novoročenek, který letos dokončili teprve v září.
Miroslav Dočkal